Mentální zdraví
Jak funguje stres a jak mu čelit? Proč jsou technologie ve společnosti tak velké téma a co to má společného s mentálním zdravím? Uvědomujete si své myšlení? Odpovědi na tyto otázky a mnohem více se dozvíte zde!
Proč je mentální zdraví důležité?
Mentální zdraví je dosti široké téma a pro spoustu lidí neznámé, což je také jedním z faktorů, které způsobují, že se o něj nestaráme správně. Na našem webu najdete několik informací, rad, typů a našich zkušeností s tímto tématem. Samozřejmě nejsme odborníci, ale čerpáme z kvalitních zdrojů a chceme o tomto tématu šířit povědomí a sdílet naše zkušenosti. Na našem webu určitě není vše o mentálním zdraví, ale snažili jsme se vybrat pro nás důležitá a blízká témata. Doufáme, že si návštěvu našeho webu užijete a třeba se něco dozvíte. Děkujeme za váš čas.
Je stres to, co si o něm myslíme?
Stresory
Stresory neboli spouštěče stresu mohou být pro každého různé, ale obecně se rozdělují na 4 základní skupiny:
Fyzické (třeba hluk a světla)
Psychické (když nestíháme termín ve škole, nebo v práci)
Chemické (např. alkohol a tabák)
Sociální (např. mluvení na veřejnosti)
Jak stres funguje z vědeckého hlediska?
Nejprve amygdala (část mozku) zaregistruje stresor a informace putuje do hypotalamu (jiná část mozku), který vydá signál do nadledvinek, aby vypustily hormon adrenalin. To způsobí řadu fyziologických jevů. Zrychlí se tlukot srdce a dýchání, zvýší se krevní tlak, otevřou se dýchací cesty, zbystří se smysly, do krve se vypouští cukry ze zásobáren a hlavně se zrychlí naše reakce. Tyto jevy připraví organismus na mód „bojuj, nebo uteč”. Po rychlém uvolnění adrenalinu, nadledvinky vypustí hormon kortizol, který stimuluje glukoneogenezi (rozklad bílkovin na cukry), díky které se do krve uvolní množství cukru a tím udrží tělo v pohotovosti. Poplach trvá 0,1 sekundy, ale odbourání stresových hormonů trvá déle. Pomůže k tomu aktivní pohyb.
Jak fungoval stres v průběhu evoluce?
V minulosti byla stresová reakce obrovskou evoluční výhodou díky už zmíněnému módu „bojuj, nebo uteč”, protože se člověk dokázal rychle bránit, když na něj třeba vyskočilo nebezpečné zvíře, což dokázalo lidem zachránit život. V dnešní době je ale stres v podstatě chybně používán a vnímán.
K čemu tedy stres je?
Díky adrenalinu, který se vyplavuje v případě stresové reakce, stres slouží k tomu, abychom se dokázali bránit až v život ohrožujících situacích.
Potřebujeme vůbec stres?
V dnešní době se do životně ohrožujících stresových situací nedostáváme vůbec tak často, jako v minulosti. Náš mozek si to ale neuvědomuje a nestihl se k tomu přizpůsobit. Kvůli tomu se do stresu dostáváme v nesprávných situacích. Jinak se dá stres využít při plnění těžkých úkolů, nebo při sportu.
Jaké má stres fáze
-
Poplach
= stresová reakce
-
Rezistence
= tělo se snaží s poplachem vyrovnat a vrátit se do normálu
-
Vyčerpání
= tělo se z marné snahy vrátit se do normálu vyčerpá
-
Chronický stres
= tělo zůstane ve stádiu vyčerpání moc dlouho a dostalo se do nejhorší fáze, která je dlouhodobá a kvůli kortizolu, díky kterému jsme pořád v napětí, se nedokážeme uvolnit.
Správná stresová situace by měla probíhat takto:
-
Poplach
-
Rezistence
Ale při špatně používané stresové situaci, která se děje často v dnešní
době, vypadají fáze takto:
-
Poplach
-
Vyčerpání
-
Chronický stres
Jaké jsou druhy stresu?
Stres se dělí na Distres a Eustres.
Eustres je ten zdravý druh stresu, který dělá optimální stimulaci. Vyznačuje se hlavně tím, že ho prožíváme, když děláme těžké, ale dosažitelné úkoly, nebo když děláme něco, co nás baví, například sport.
Distres je škodlivější druh stresu, kvůli kterému se dostáváme do stavu vyčerpání. Může vést až k chronickému stresu, který je pro tělo velmi škodlivý.
Je stres ve skutečnosti škodlivý?
Ve své podstatě stres škodlivý není, ale kvůli tomu, v jakých situacích stresové reakce zažíváme a jak ho vnímáme, škodlivý být může. V jedné studii se dokonce zjistilo, že vysoká úroveň stresu zvyšuje úmrtnost až o 40 %. Nicméně toto platilo pouze pro ty, kdo věřili, že je stres něco špatného. Naopak ti, kdo věřili, že je stres prospěšný, měli riziko úmrtnosti nejnižší. Nezapomeňte, že stres není nic špatného, záleží, jak ho vnímáme a jak s ním pracujeme.
Co chceme, abyste si odnesli ohledně stresu!
Nevnímejte stres negativně, radši si uvědomte, že stres není nic špatného a máme ho z dobrého důvodu.
Naše tipy na práci se stresem
-
Najít si nějakou pro vás relaxační aktivitu a v případě stresu se jí věnovat.
-
Když se cítíte ve stresu, zkuste si s někým popovídat. Nemusíte si povídat přímo o stresu, ale je dobré se socializovat.
-
Uvědomit si, že stres ve své podstatě není nic špatného a využít ho ve svůj prospěch.
Snadno dostupné informace v nás vyvolávají pocit štěstí, čím to je?
Každá nová informace v nás vyvolává štěstí, který nám způsobuje hormon dopamin. Pro člověka bylo vždy důležité získávat nové informace, které pomáhaly k přežití. Dříve to byla vždy výhoda, dnes však přijímáme informací příliš mnoho, jsou všude a snadno dostupné. Příkladem je i nepodstatná reklama, která na vás vyskočí nebo nějaký TikTok taneček, který zahltí naši pozornost. Pro srovnání s minulostí, v jednom vydání časopisu New York Times se dnes vyskytuje více informací, než získal průměrný člověk v osmnáctém století za celý život.
Dopaminový začarovaný kruh
1. Očekávání odměny: Když očekáváme, že získáme odměnu (např. ocenění na sociálních sítích, výhru ve hře, ale také třeba, když vidíme nové krátké video), náš mozek začne uvolňovat dopamin.
2. Odměna a uspokojení: Když skutečně získame odměnu, uvolňuje se další vlna dopaminu, která posiluje chování, které k odměně vedlo.
3. Získávání informací a opakování: Dopaminový systém nám pomáhá učit se nové informace a opakovat chování, které jsme nabyli zkušenostmi z minulosti. To vyplavuje dopamin, který nám dává už zmíněný pocit uspokojení. A pokud se toto vyplavování přeruší (např. když musíme odložit telefon, na kterém sledujeme videa), vnímáme tento stav jako velmi nepříjemný.
Může nám neustálé přijímání nových informacích zkreslit vnímání o světě nebo být nějak škodlivé?
Informační přehlcení není jediným negativním důsledkem moderních technologií. Významným faktorem tohoto informačního zahlcení je, že informace ze světa, které nám poskytují média, mohou zkreslit naše vnímání světa jak pozitivně, tak i negativně. Z větší části se média snaží upoutat nějakou negativní zprávou, která v nás vyvolává emoce, což nás donutí si jejich článek přečíst a v nás to způsobí ještě silnější emoce. Už jen výběrem a podáním témat média manipulují s naším vnímáním světa.
Jak se těchto nechtěných informací vyvarovat?
Určitě se teď nesnažte všem informacím vyhnout a úplně se odříznout od světa, jelikož to by ani pro vás nebylo zdravé. Je důležité si uvědomit, jaké informace chceme a jaké ne a filtrovat je. Berte to jako, když jdete na nákup, tam také rozhodujete o tom, co si koupíte a nenecháváte někoho, aby vám dával do košíku potraviny, o kterých si myslí, že je asi chcete. Udělejte toto i se vstřebáváním informací a vyhněte se “scrollovacím” aplikacím, jako je TikTok, Instagram Reels a YouTube Shorts, jelikož jejich algoritmus vám neustále dává lákavé, ale nepodstatné informace za krátký čas.
Víme, že už jste to určitě slyšeli, ale nebude na škodu, když omezíte čas na sociálních sítích. Určitě nechtějte rychlý progres, protože v dnešní době je to neuvěřitelně těžké, jelikož se spoustě informacím dnes ani nevyhneme.
Další dobrý typ je zkusit se jen tak nudit a přemýšlet. Skvělá činnost, která také pomáhá, je soustředit se na jednu věc delší dobu, což nám dnešní média a sociální sítě ztěžují. Nezapomeňte, že je v pořádku, když nebudete dodržovat vše, co bylo řečeno, ale je podle nás důležité o tom rozšířit povědomí.
Dávejte si čas sami pro sebe, pro relax a pro přemýšlení.
Děkujeme za pozornost a váš čas.
Naše tipy a zkušenosti
Je podstatné myslet na podstatu mentálního zdraví, a co všechno může ovlivnit. Stejně jako fyzické zdraví může ovlivnit psychické zdraví, tak to funguje i naopak. To také znamená, že starání se o své tělo vám velmi zlepší náladu a vnitřní pohodu.
Zde je pár tipů:
-
Jedna ze skvělých činností je si jen tak přemýšlet a cíleně se nudit.
-
Zkuste vědomě sledovat svůj dech a tělo. Stačí se párkrát denně vědomě nadechnout.
-
Pomáhá nám se soustředit čistě na jednu věc - třeba, když sportujete či čtete a učíte se nebo jen tak koukáte na film, nemít stále vedle sebe mobil.
-
Pokud se vám nějaké věci nedaří, tak nebuďte na sebe přísní, naopak se odměňujte za pokroky.
-
Nebuďte v tom sami. Hledejte v ostatních podporu, a pokud se necítíte vůbec sví a máte větší problémy, nebojte se najít odbornou pomoc.
Zdroje
Stres: Může být stres pozitivní?
Technologie: Jak nám škodí příliš mnoho informací (a co s tím dělat)